Zrcadlo.info

Nevíte? Čtěte prosím pozorně! V letošním roce se uskutečnila dvě, co do rozsahu a provedení podobná, výběrová řízení ve spolupráci s firmou Renards s. r. o. Brno (dále jen Renards). Řízení proběhla v mezích současných zákonů. V prvním řízení se jednalo o výstavbu autobusového nádraží. Zúčastnilo se ho 9 zájemců. Mezi nimi společnost Alpine, stavební společnost CZ, s. r. o. (dále jen Alpine), která se specializuje na dopravní stavby.

Ve dvanáctém čísle čtrnáctideníku Zrcadlo byl zveřejněn článek Ing. Moravce, ve kterém se zabývá minulostí i budoucností Besedního domu. Z článku vyplývá, že Středisko volného času „zdevastovalo prostory hotelu“. Opak je pravdou - SVČ ho tehdy zachránilo. Budova, když jsme ji v květnu 1999 přebírali, byla ve velmi špatném až kritickém stavu - velmi zdevastována.

Není snad nic krásnějšího, než když člověk vidí vyrůstat zdravé šťastné dítě obklopené mateřskou láskou. Bohužel realita života je jiná. Některým dětem chybí jak zdraví, tak láska a péče vlastní rodiny. Pracuji v Základní škole, Mateřské škole a Dětském domově v Ivančicích na ulici Široká 42. Dětský domov byl v naší škole zřízen z akutní potřeby pomáhat dětem se zdravotním postižením, a to již v roce 2004. V současné době vyrůstá v našem dětském domově 12 dětí ve věku od 3 do 14 let.

Nevím, co inspirovalo pana Slámu k napsání článku, nebo na čí podnět byl tento článek napsán. Možná se řídí příslovím, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Nestává. Škoda, že ho neinspirovalo minulé veřejné zasedání. Na tom bylo zastupitelstvem jednohlasně odsouhlaseno, že pokud pan Hutira okamžitě neukončí veškerou nepovolenou činnost do doby, než bude vyřešena změna územního plánu, změna územního plánu schválena nebude!!

jsem občasným čitatelem Vašeho nezávislého regionálního čtrnáctideníku ZRCADLO. Sleduji ho proto, že tak nějak duší i srdcem do tohoto kraje (a to především na Oslavansko) patřím. Řada článků je pro mne přínosným přiblížením toho, co se zde děje, seznamují mě s širokou paletou informací, ke kterým bych se určitě běžnou komunikací, nestranně, nedostal. Za to děkuji.

Naše město je městem historickým. Naši předkové, ať už to byli Češi, Němci či Židé, postavili nádherné stavby včetně takového skvostu, jakým je nepochybně oslavanský zámek. Co však my? Místo abychom těžili ze staleté tradice a pokusili se předat dalším generacím Oslavany zase o něco krásnější a ze zámku vytvořili regionální kulturní centrum, tak jsme kvůli sérii chybných rozhodnutí udělali z tohoto starobylého sídla předmět soudního sporu.

Nejsem přítelem bulvárních diskusí v mediích. Mým zvykem je na rovinu si vyříkat věci mezi čtyřma očima a - pokud to jen trochu jde - posouvat věci positivním směrem. Je s podivem, že kolega, který mne zná více než 25 let, mé „zvyky nezná“, i když jsem se i jemu takto osobně v dobré víře nejednou snažil být nápomocen (mj. i upozorněním, že je lépe dříve myslet, než něco řeknu, a že je lépe si zjednat jasno, co skutečně bylo řečeno, než reagovat na vlastní domněnky).

Vážení čtenáři, po delší odmlce způsobené krutou zimou, výbuchem islandské sopky s tím nevyslovitelným názvem, parlamentními volbami, pracovními povinnostmi a nerozhodností ivančických radních máme pro Vás nové informace o pokračování projektu Stop těžbě bentonitu.

Zastupitelstvo města Ivančice se dne 31.5.2010 v bodě „Různé“ zabývalo situací kolem Besedního domu. Úvodem odcituji z ověřeného Zápisu z jednání: „Pan Skála se zeptal na situaci kolem Besedního domu. Podle informace Mgr. Dočkala je v současné době podána žaloba na vyklizení a nejpozději do 20. června bude Besední dům vyklizen od stávajícího nájemce a bude vybrán další nájemce na dobu určitou, než bude přijato zastupitelstvem jasné stanovisko, co s nemovitostí dál.

Čtenáři ZRCADLA si jistě všimli a s chutí přečetli článek uveřejněný ve vydání ze dne 23. dubna 2010 u příležitosti 100. výročí otevření rozhledny v obci Hlína, který moc pěkně napsal pan Jaroslav Vašulín z Hlíny.

Po přečtení článku MUDr. Matušiny v posledním čísle Zrcadla jsem nabyl přesvědčení, že jeho autor buď právě přiletěl ze vzdálené planety a nebyl dlouhou dobu přítomen dění ve městě, nebo utrpěl z nějakého jiného důvodu závažnou ztrátu paměti. Tak daleko jsou jeho úvahy od reality. Celých osm let byl zastupitelem, tedy členem nejvyššího orgánu samosprávy města, a měl možnost účastnit se všech jednání. A to i schvalování osmi rozpočtů města.

V předminulém čísle Zrcadla pan Sláma informoval o jednom z bodů, které projednávalo ivančické zastupitelstvo. Je dobře, že pan Sláma jako jeden z mála občanů alespoň trošku sleduje, co se na zastupitelstvech děje, a patří mu i dík za pěknou úvahu zastávající se zdravého rozumu, která byla otištěna na stejné straně.

Čas bohužel neúprosně běží, ale je to již téměř tři měsíce, kdy jsem napsal do Zrcadla vysvětlující článek k velmi nešťastnému případu zapomenutého chirurgického nástroje u naší pacientky. Případ byl silně medializován. Naštěstí pacientka je v pořádku a nemá tzv. trvalé následky, které by byly tímto způsobeny.

Ve dvou článcích otištěných v tomto periodiku, kterých jste autory, padlo i moje jméno. Sluší se tedy reagovat. Nechci unavovat čtenáře půlstránkovým článkem a proto odpovídám jen krátkým arabským příslovím: „Šakalové štěkají a karavana jde dál.“ Ing. Bořivoj Župa

(Reakce na článek vydaný v Zrcadle č. 05/2010) Tak za prvé, nazýváte nás opozicí, která přerostla do překřikování, vulgarity a vzájemného obviňování a kvůli nám se neřeší důležité problémy města. To snad nemůžete myslet vážně! Jsme to totiž my, kdo se každým problémem vážně zabývá a předkládá argumenty, jak mnohé udělat lépe a hlavně v souladu se zákony. Jenže to Vy slyšet nechcete, pro Vás jsou důležité pouze zvednuté ruce.